Seitan

Vařila, fotila a sepsala Ove.

Experimentuju už pár let s různými náhražkami masa. Seitan jsem si několikrát kupovala už hotový, ale je to docela drahé a já si ráda věci vyrábím sama. Proces je to sice lehce pracnější, ale rozhodně ne složitý a za jeden večer u seriálu jsem si udělala zásobu balíčků do mrazáku a už jenom vytahuju.

Jedná se vlastně o čistou pšeničnou bílkovinu, takže nic pro lidi trpící celiakií. Pro zdravé lidi by ale měla být poměrně snadno stravitelná.

Potřebujeme:

1 kg hladké mouky (může být i polohrubá, jakékoli speciální nebo celozrnné je pro tento účel škoda)

Půl litru vody

Bujón

Sójová omáčka

Smícháme si vodu s moukou a vytvoříme si vláčné těsto. To necháme zhruba hodinu odpočinout při pokojové teplotě.

Těsto umístíme na cedník a pomoříme jej do mísy s vodou. Zdroje se rozcházejí v tom, jestli má být studená, nebo vlažná, ale spíš jde asi o komfort na ruce, než o nějaký efekt.

Teď nastane ta pracnější část. Těsto ponořené do vody opatrně hněteme a postupně z něj vymýváme škrob. Pokaždé, když se nám zdá voda už dost bílá, tak slijeme a dáme novou. Tento proces je dobré opakovat minimálně pětkrát, ale spíš vícekrát. Vyplavený škrob se dá dále použít třeba do polévky.

Že je seitan hotový, poznáme tak, že těsto zežloutne, ztratí asi 2/3 objemu, začne mít gumovou strukturu a při troše představivosti začne připomínat mozek.

Výsledný produkt nakrájíme na menší kousky a hodíme na asi 20 minut do vroucí vody ochucené bujónem a sójovou omáčkou.

Seitan výborně přejímá různé chutě a dá se s ním skvěle experimentovat. V různých asijských směsích se k němu chovám prakticky jako ke kuřecím prsům, ale zkoušela jsem ho připravit už i jako výpečky ke špenátu a kdysi dávno jsem s ním připravila i veganský segedín.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *